Nařízení REACH & SCIP
REACH je zkratka z angličtiny pro Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals, tedy registrace, hodnocení, autorizace a omezení chemických látek. Jedná se o Nařízení Evropské unie 1907/2006/ EU, které bylo zavedeno s cílem zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí a zároveň zajistit zodpovědné používání chemických látek.
Nařízení REACH se zabývá registrací, hodnocením, autorizací a omezováním chemických látek. Vztahuje se na chemické látky jako takové, směsi chemických látek a na chemické látky obsažené ve předmětech.
Jaké jsou REACH požadavky na chemické látky v předmětech?
Požadavky na chemické látky v předmětech dle Nařízení REACH spadají pod následující články a povinnosti:
- Článek 7 (1), Registrace látek obsažených v předmětech
- Článek 7 (2), Oznamování látek obsažených v předmětech
- Článek 33, Povinnost sdělovat informace o SVHC látkách v předmětech
- Povinnosti látek podléhající povolení – příloha XIV
- Omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů – příloha XVII
Co jsou SVHC látky?
SVHC je zkratka pro “Substances of Very High Concern” neboli látky vzbuzující mimořádné obavy. Jedná se o skupinu chemických látek, které jsou považovány za mimořádně nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí, a to z důvodu jejich toxických, karcinogenních, mutagenních, persistentních, bioakumulativních a dalších nepříznivých vlastností.
Dle článku 33 Nařízení REACH, musí každý dodavatel předmětu (produktu, dílu, komponenty, čí jiného materiálu) komunikovat přítomnost SVHC látek ve svých předmětech, pokud je v koncentraci vyšší než 0,1 %, v rámci svých dodavatelských řetězců a ke koncovým spotřebitelům.
Mimo povinnosti článku 33 Nařízení REACH, musí společnosti od 5. ledna 2021 předkládat informace o obsahu SVHC látek do databáze SCIP. Oznamovací povinnost je dána rámcovou Směrnicí o odpadech 2008/95/EU. Platí pro výrobce a sestavovatele předmětů (tzv. asemblery), dovozce předmětů do EU, distributory předmětů a další subjekty v rámci dodavatelského řetězce z EU, kteří uvádějí předměty na trh.
Nedodržení Nařízení REACH a oznamovací povinnosti SCIP může mít pro společnost závažné důsledky:
- Poškození životního prostředí a dopad na lidské zdraví
- Právní následky, pokuty a sankce
- Ztráta přístupu na trh a stažení výrobků z trhu
- Finanční újma spojená se zastavením výroby, přepracování výrobku, výběrem nových dodavatelů, alokace zaměstnanců a další náklady spojené s výrobou
- Ztráta důvěryhodnosti a poškození značky
- Ztráta zákazníků a případných investorů
Ano, řízení chemických látek ve výrobcích je jedním z klíčových aspektů environmentálního pilíře stále rostoucích ESG (Environmental, Social & Governance) požadavků náležité péče dodavatelských řetězců, které musí být zvažovány v rámci následující legislativy:
- Evropská Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive – CSRD)
- Německý zákon o dodavatelských řetězcích (German Supply Chain Due Diligence Act)
- EU Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive – CSDDD, též CS3D) – tato směrnice se právě připravuje a zatím nevstoupila v platnost.
Zajímá vás více informací o povinnostech na předměty Nařízení REACHi? Kontaktujte nás pro odbornou konzultaci a my vás rádi podpoříme se zavedením těchto důležitých požadavků do praxe.
