REACH nestačí: Jaký je rozdíl mezi REACH a POPs?

Srp 5, 2026

REACH a POPs se často objevují vedle sebe v požadavcích na produktovou compliance. Nejde ale o dvě označení pro totéž. Každé nařízení má jiný účel, jiný rozsah a jiné mechanismy regulace. Proč je důležité je při kontrole výrobků rozlišovat?

REACH: široký rámec pro chemické látky

Nařízení REACH (ES) č. 1907/2006 představuje komplexní systém regulace chemických látek v EU. Zabývá se jejich registrací, hodnocením, povolováním a omezováním a vztahuje se na látky samotné, směsi i za určitých podmínek na látky obsažené ve výrobcích.

Jedním z často řešených požadavků je například přítomnost látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) z Kandidátního seznamu. 

REACH tedy řeší velmi široké spektrum chemických látek a jejich používání v rámci evropského trhu.

POPs: úzká skupina látek s dlouhodobým dopadem na životní prostředí

POPs (Persistent Organic Pollutants) neboli perzistentní organické polutanty představují specifickou skupinu chemických látek.

Typické je pro ně, že:

  • v životním prostředí se dlouhodobě rozkládají jen velmi pomalu,
  • mohou se hromadit v organismech,
  • mohou se přenášet na velké vzdálenosti,
  • a představují riziko pro životní prostředí i lidské zdraví.

Právě proto se na ně vztahuje samostatné nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických polutantech.

REACH a POPs mají odlišnou logiku regulace.

U REACH se firma může setkat například s povinností poskytovat informace o SVHC, s omezením použití konkrétní látky nebo s požadavky na registraci či autorizaci.

U POPs je cílem především eliminace nebo výrazné omezení výroby, uvádění na trh a používání perzistentních organických polutantů a omezení jejich uvolňování do životního prostředí.

Proto také nelze říct:

„Máme REACH deklaraci, takže máme vyřešené i POPs.“

A některé látky mohou spadat pod oba režimy

PFOS, PFOA nebo PFHxS patří mezi látky regulované v rámci POPs. Některé z nich mohou být současně relevantní i z pohledu dalších evropských předpisů týkajících se chemických látek.

To znamená, že při compliance screeningu není vhodné pouze otevřít Kandidátní seznam REACH a prohlásit výrobek za vyhovující.

Je potřeba se ptát:

Jaké legislativní režimy jsou pro tento konkrétní produkt relevantní?

Praktický příklad

Představme si výrobce, který nakupuje plastový komponent.

Od dodavatele obdrží:

„Výrobek neobsahuje látky ze SVHC Candidate List nad 0,1 %.“

Je tím automaticky potvrzeno, že komponent splňuje požadavky POPs?

Ne.

Takové prohlášení se vztahuje ke konkrétním požadavkům REACH. Pro posouzení POPs je potřeba mít odpovídající informace také z pohledu nařízení 2019/1021.

A právě tady vzniká v dodavatelských řetězcích častý problém: jedna deklarace nepokrývá automaticky všechny legislativní požadavky.

Jak by měl správný proces vypadat?

Místo kontroly jednotlivých předpisů odděleně je vhodnější vytvořit komplexní compliance screening produktu.

Například:

Produkt → materiály → komponenty → látky → relevantní legislativa → dokumentace

Tím lze současně vyhodnotit, zda se produktu týká například:

REACH & SCIP | RoHS | POPsPFAS | další sektorové požadavky

REACH a POPs nejsou dvě verze stejné regulace.

REACH představuje široký rámec pro regulaci chemických látek v EU, zatímco POPs se zaměřuje na specifickou skupinu perzistentních organických polutantů, jejichž vlastnosti představují dlouhodobé riziko pro životní prostředí a zdraví.

Při hodnocení produktové shody je proto důležité nejprve identifikovat všechny relevantní legislativní požadavky a následně zajistit odpovídající data od dodavatelů.

Ve Sources-Matter pomáháme firmám s identifikací požadavků, získáváním dodavatelských dat i jejich správou. S Bomscanem máte produktovou compliance na jednom místě – od sběru dat od dodavatelů až po jejich přehledné vyhodnocení. Díky automatizaci a řízenému procesu můžete ušetřit čas i administrativu. Zjistit více o Bomscan.